Pandemie koronaviru vyhání Čechy na kola. Rekreační cyklistika se těší dlouhodobé podpoře měst a obcí a v Česku je už mnoho let na vzestupu. Jenže na stezkách i silnicích je to hodně znát. Někdy až moc a v době koronaviru to platí ještě víc než jindy.
Cyklotrasa č. 5061 se vine ze Žďáru podél Sázavy, která je tady ještě spíš potokem přes rekreační areál u Pilské nádrže, tedy Pilák. Pak po ní můžete pokračovat přes Polničku na Velké Dářko. Nepatří k těm nejrušnějším v Česku, ale i tady bývá už teď na jaře hlavně o víkendech hezky rušno. A místostarosta Žďáru nad Sázavou Josef Klement z KDU-ČSL si to pochvaluje:
„Loni jsme tam měřili počet průjezdů a došli jsme až k číslu 90 000 za tři měsíce od začátku června do konce srpna. To už se dá srovnávat s velmi oblíbenými vinařskými stezkami na Moravě. Samozřejmě chceme tu síť stezek rozšiřovat, abychom propojili obce v okolí. Uvažujeme také o zřízení půjčovny kol. Každý rok se prostě snažíme přispět troškou do mlýna a ta návštěvnost je tam úžasná.“
Jenže cyklistů přibývá, cyklostezky musejí hlavně v okolí měst sdílet s in-line bruslaři, chodci, vyhýbat se jim, a to radost z projížďky může trochu kalit. A proto se v pořád ve větším počtu vydávají také na stinné lesní silničky, kam běžná doprava nemůže. Lesáci z nich obvykle mají pramalou radost.
Lesní rada společnosti Kinský, která v okolí Žďáru nad Sázavou obhospodařuje tisíce hektarů, Ing. Miroslav Matoušek má kancelář na Zámku Žďár:
„Netýká se to samozřejmě všech, jsou lidé rozumní, ale jsou také tací, nad jejichž počínáním zůstává rozum stát. Ty silničky se tam vybudovaly hlavně kvůli lesnímu hospodářství a jsou úzké. Těžká technika po nich sváží dřevo a největší problémy bývají při vyhýbání se cyklistům, kteří se často chovají, jako kdyby mělo přednost jízdy. Jsou někdy i s dětmi schopní podjet pod hydraulickou rukou, která nakládá dříví.“
