Jak metoda zvaná phytoscreening přesně funguje? Do laboratoří Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace na Technické univerzitě v Liberci se to vydal zjistit redaktor Ondřej Vaňura.
Stromy slouží libereckým vědcům jako detektory nebezpečných pesticidů. Experti z ústavu pro nanomateriály tamní technické univerzity dokáží jen z pár pilin zjistit, co se ukrývá v podzemní vodě. Díky tomu jsou průzkumy levnější. Jejich metodu už v praxi používá první firma. Vědci v tomto řešení vidí i zahraniční potenciál.
„Vrtáme do hloubky 6 centimetrů. Používám truhlářský, nikoliv běžný vrták, který mívají lidé v dílně. Musí to být ten s dlouhou spirálou, vejde se tam hodně objemu pilin,“ vysvětlil Pavel Hrabák, vedoucí oddělení environmentální chemie na ústavu pro nanomateriály.
„Všechny stromy respirují, což znamená, že ztrácejí vodu ze své listové plochy a potřebují ji nahradit příjmem vody skrz kořenový systém. To je základní princip, který umožňuje aplikaci této metody,“ popisuje, jak je možné z pilin vyčíst to, jestli nejsou i 10 metrů hluboko v podzemní vodě nebezpečné pesticidy.
Metoda zvaná phytoscreening je ve světě známá delší dobu. Liberečtí vědci ale rozšířili seznam nebezpečných látek, které se takto dají odhalit. „Vlastně se jedná o vlastní izomer z výroby lindanu, ten má ještě asi další čtyři výraznější izomery. Jsou to pesticidy zakázané asi před 30 lety. Lidstvo je vyrábělo, protože po válce bylo nutné zvýšit zemědělské výnosy,“ zdůrazňuje Pavel Hrabák.
